VÝCVIK RETRIEVERŮ

labrador při práci
kliknutím zde zobrazíte obrázek v plné velikosti

Sedm smrtelných hříchů pracovního psa

Před nastávající zkouškovou a pak pracovní sezonou přinášíme zamyšlení v podobě jedné osobní zkušenosti,zveřejněné v posledním čísle magazínu The Field. Amatérští ( a nejen oni) vůdci mohou mít tendenci občas promíjet chyby svým psům, ale konzistentně dobré chování pracovního psa je velmi důležité, přečtěte si na základě praktických zkušeností proč……

Počasí bylo nádherné;jídlo vynikající;ptáků bylo mnoho a létali dobře;dokonce i my střelci jsme dobře stříleli.Ovšem jako celodenní hon byla tato zkušenost pro střelce neuvěřitelně bolestná.Důvodem nebyla zácpa na dálnici nebo vyrušování mobilními telefony,ale byly to výkony pracovních psů.Od prvního střeleného kusu až po výřad na konci dne,jeden velký zmatek a chaos.Byli tam psi co šli v tlaku, kteří štěkali tak,že rozčílili psy pro dohledávku, ke kterým se nakonec připojila i štěňata opodál,co byla trénovat na svém prvním honu .Byli tam psi co běhali nekontrolovaně všemi směry, vyráželi vpřed bez povelů,vyměňovali přinášené,štvali křídlované kusy a občas i načínali zvěř.Celkový dojem - čajová párty pro šimpanze.Po několika ukázkách práce co vypadala jako boj u Waterloo, majitelé psů kteří pracovali ještě obstojně je stáhli z pracovní linie na celý zbytek dne aby je nezkazili špatnými návyky co předváděli ostatní psi.
Hon, který měl zůstat ve vzpomínkách jako jedinečný sportovní zážitek se nám bude vybavovat spíše jako ukázka totální psí katastrofy.
Mnoho amatérských vůdců a dokonce i majitelů honiteb nevěnuje příliš velkou pozornost chybám u svých psů pokud většina střelených kusů je na konci dne připsána na seznamu ulovené zvěře.Ale je pravda,že chyby v práci u psů jsou na závadu,a každý kdo měl tu smůlu a zažil špatnou psí práci velmi rychle přijde na to,že je mnoho dobrých důvodů nenechat pracovního psa klesnout na úroveň špatných výkonů.

Pro dřívější generace střelců a psovodů byly perfektní výkony pracovních psů bez diskuse.Pokud měl pracovní pes některou z chyb, buď byl úspěšně přetrénován nebo byl vyřazen z pracovního nasazování a chován jako domácí, a rozhodně se nepoužíval do dalšího chovu.Psovod, jehož pes pravidelně opakoval některé chyby, po pár lečích poznal,které je potřeba vypilovat.
V 80.letech komerční boom velkých honů s velkým množstvím střelené zvěře kompletně změnil celý obrázek práce psů.

Střelci byli velmi často nezkušení a při jejich požadavcích na více a vyšší ptáky se úměrně zvyšovalo procento pouze zraněných (křídlovaných) kusů,které bylo potřeba na každé leči přinést, stejně jako se celkově zvýšil i počet střelené zvěře během honu.V kombinaci s tímto ,nový druh „městských“ střelců buď vůbec nevlastnilo pracovní psy nebo znalo minimum toho co se během honu odehrává „za scénou“.

Komerční honitby byly pod velkým tlakem nabízet ke střelbě velké množství kusů během dne .V důsledku toho se pak klidně spokojili s nepěknou prací psů,kterou by více zkušení střelci netolerovali.Takže se stalo zvykem, že psi měli dovoleno (někdy byli dokonce pobízeni!) pracovat jak za tak i PŘED střelci v průběhu leče,a to nejen přinášet křídlované ale i zhaslé kusy – velmi vážná chyba ovšem zcela pochopitelná pokud omezené množství dohledávačů musí na každé leči najít 50-100 kusů zvěře včetně velkého množství křídlovaných.

Na honech bývá nejčastější chybou vybíhání,hlasité štěkání a zaměňování přinášených kusů.
Je mnoho dobrých důvodů,proč by vybíhání psa bez povelu nemělo být tolerováno.Nejdůležitějším je samozřejmě nebezpečí pro psa, který může být omylem zastřelen nebo zraněn pokud pobíhá nekontrolovaně kolem.Navíc pro ostatní psy je téměř nemožné zůstat v klidu pokud pár neovladatelných psů běhá během leče kolem a sbírá již zhaslé ptáky jim přímo před nosem.
Psi,kteří mají ve zvyku vybíhat mají také velkou tendenci si osvojit další zlozvyk: zaměňování aportů.Jak spěchají s ptákem v mordě, uvidí další kus –upustí prvního aby mohli další sebrat.Pokud se nestane to, že se původní pták, pokud je jen zraněn, sebere a uteče, stejně je velká pravděpodobnost, že už nebude přinesen, jelikož psi poznají, že již přeci „aportován“ byl.A takový kus může být tak ztracen pro výřad na konci dne.

Další, možná méně závažná,ale o to více iritující a rušivá pro platící střelce je situace,kdy psi během leče pobíhají na úrovni střelců.

U pracovních psů, jedna chyba,kterou hned nenapravíme na sebe nabaluje další -pokud pes bez povelu vybíhá,časem se ještě zvýší jeho vzrušení z „lovu“ a začne kňučet,výt nebo štěkat.A jelikož jsou psi smečková zvířata, je štěkání mimořádně nakažlivé. A opět, kulisa neustále štěkajících a kňučících psů není protivná jen střelcům,ale každému kdo se na honu nachází.A co je ještě důležitější – i ta nejhloupější zvěř eventuelně konečně pochopí a přesune se od hluku někam dále.

Zatímco velké komerční hony s takovými chybami v psí práci možná dokážou žít, malé hony a individuální lov jsou prubířským kamenem pracovního psa.Tady takové chyby nejen že jsou očividné,ale doslova znemožňují lov.

Štvaní –další špatný návyk pro retrievera – je obvyklé v tlaku,a jelikož pernatá je střílena vysoko, neznamená pro psa ani tak velké nebezpečí,ale pokud je jednou psovi povoleno, není možné jej pak používat na individuální lov nebo menší hony,kde pes pohybuje velmi blízko střelce.Pes který štve zvěř dopředu, znemožní střelci bezpečnou ránu a je sám v ohrožení.
Psi,kterým je umožněno vybíhání, budou také pracovat velmi daleko od střelce,takže případnou zvěř bude téměř nemožné trefit.Navíc pokud jsou navíc i hlasití (viz výše), každý bažant v okruhu kilometru se sebere a zmizí co nejdál.

Proto všechno je důležité rozpoznat případné chyby u pracovních psů a včas je zastavit, bez ohledu na to, zda nám někdo bude říkat , že to všechno je „jen pro trialové nadšence“.Pravdou je, že bez dobré psí práce, jsou sportovní střelba a komerční hony nemožné.To je proč bychom měli plánovat jak ještě zapracovat na „steadiness“ u našich psů před další sezonou.

Přístě : Pravda o „steadiness“


SEDM SMRTELNÝCH HŘÍCHŮ PRACOVNÍHO PSA

VYBÍHÁNÍ. Než aby pes čekal na povel k aportu když byl pták střelen,tak rovnou sám vyběhne a přinese buď střelený kus nebo začne honit kus postřelený.V extrémních případech pes vyběhne i při pouhém zvuku výstřelu.

ŠTVANÍ.Pokud pes najde a vyžene živou zvěř,okamžitě ji začne honit namísto aby seděl (nebo zalehl) a čekal až bude zvěř střelena. Pes,který honí a štve zvěř po zemi znemožňuje střelcům střelbu.

LOVENÍ.Velmi často následuje, pokud je psu dovoleno zvěř honit – pokud se mu podaří takto chytit zvěř, aportuje ji i nestřelenou nebo nezraněnou.Stává se to také velmi často při dešti, kdy pernatá nelétá a sedí při zemi.Je to považováno za menší chybu v případě,že zvěř zůstane nezraněna.

TVRDÁ MORDA.Během přinášení pes poškodí hrudní koš pernaté nebo s ní dokonce třepe tak,až ji zabije.Díky selektivnímu chovu se v dnešní době rodí jen málo pracovních psů s tvrdou mordou,ale ta se může rozvinout, pokud je dovoleno zvěr štvát a honit.I někteří výborní pracovní psi si na sklonku své kariéry mohou tvrdou mordu „vypěstovat“.

ZAMĚŇOVÁNÍ.Pes se vrací s aportovanou zvěří v mordě, a když míjí další střelené kusy tak upustí aportovaný kus a vymění za jiný,který leží na zemi.Tato závažná chyba se dále rozvíjí pokud je psu ponechána volnost běhat samostatně v průběhu leče.

ŠTĚKÁNÍ/HLASITOST.Pes štěká (v některých případech dokonce kňučí a vyje) buď při slídění, vyhánění zvěře nebo obecně během lečí.

BOJÁCNOST PŘI STŘELBĚ.Pes je bojácný,schová se nebo dokonce uteče pryč při zvuku výstřelu nebo je nervozní a neovladatelný při vyhánění zvěře.Přestože se někdy stává ,že jsou bojácní španělé nebo retrieveři, je tento problém častější u piontrů nebo setrů,zejména pokud se v průběhu výcviku nebo v počátku pracovního života střílelo v jejich těsné blízkosti.

zpět

další články: