VÝCVIK RETRIEVERŮ

Malé ohlédnutí za oslavou 5-tých narozenin

Výcviku retrieveru z pohledu člena organizačního týmu.

Jestli se všichni účastníci této akce skvěle bavili, pak ani já, co by
nováček realizačního štábu,nebyla výjimkou.
Byl to prostě zážitek, nakouknout" šéfkuchařům pod pokličku".:-):-)

Ráno po příjezdu do lesa, jsme byli rozděleni do šesti dvoučlenných skupin.
Každému páru byla přidělena disciplína s číslem stanoviště.To se mělo stát
po zbytek dne naším "domovem". Následovala snídaně,káva a tradiční,
bezkonkurenčně dokonalé,kynuté, povidlové, makové a tvarohové buchty ala
Honza od maminky Jindry.
Neopakovatelný začátek dne, který se záhy změnil v akční realitu:-)!!
Celý, asi 15-ti členný tým spolu s pejsky a nezbytnými pomůckami
(např.páskou na vytyčení trasy,provázky, nůžkami, atd..) jsme se vydali
vytyčit trasu.
Opravdu nevím, kolik to bylo kilometrů, ale věřte, že nás MOZKY všech
disciplín Jindra a Jindra vskutku nešetřily.Po návratu do základního tábora
jsme funěli jako lokomotivy, teda aspoň pokud mohu mluvit za sebe.uf,
uf..:-)!!!

Náš skvělý tandem s Radkou Bursíkovou jsem si opravdu užívala, hlavně z toho
důvodu, že Radka naprosto pohodově organizovala chod našeho stanoviště
č.2(slalom, dohledávka a aport přes překážku-kmeny stromů).Rozdělily jsme si
"funkce". Radka se starala o slalom a aport a já obhospodařovala dohledávku
jelení nohy.Hlásila jsem Radce body a ta je pak spolu s výsledky časů ze
slalomu a bodů z aportu zapisovala jednotlivým družstvům do tabulky.

V krátkých přestávkách, kdy jsme očekávaly příchod jednotlivých soutěžních
skupin jsme se kochaly:-) a kochaly:-) a kochaly, nasávaly sluníčko a těšily
se na další "várky" skvělých, šikovných a vynalézavých soutěžících.
Tak třeba slalom s pejskem v náručí si mohl ne každý dovolit vzhledem k váze
svého miláčka, ale jako splnění první části úkolu to prostě nemělo
chybu:-):-).
I při dohledávce bylo vidět, jak si to někteří pejsci užívali. Krásně
"hledali" i tam, kde byť jen tušili něco zajímavého, aby se posléze úplně
přesně vraceli na místo, kde ležela noha a radostně ukazovali svým pánům,
jaká je to přece hračka najít něco tak "voňavého".

Naši pejsci Audrinka, Rostík, Sem, ale především nejmladší retrívři
účastník, překrásné čtyřměsíční miminko Antonio byli nesmírně trpěliví.
Sledovali dění, ale v pauzách si i oni užívali krásy lesa.

Ani jsme si nevšimly, kolik je hodin, když nás opouštěli poslední soutěžící,
když v tom, kde se vzala tu se vzala,objevila se Jindra s tím, že naše
stanoviště je v lese poslední:-). Neotálely jsme, sbalily fidlátka a rychle
jsme se přesunuly do vesničky Straky, místa vyhlášení vítězů, odměňování
všech soutěžících a závěrečného loučení.

Po celém dni mi opravdu přišlo k chuti občerstvení a hlavně vynikající
svíčková.Ale pak na mě padla neskutečná únava a představa návratu se mi
hluboce příčila!
Lehce zmuchlaná:-), ale nepopsatelně spokojená z nádherně prožitého dne
jsem se Semíkem odjížděla domů.

Byl to úžasný den a i já se připojuji k velkým díkům jak Jindře a Evě za to,
že mi daly důvěru a nechaly mě zkusit si tíhu organizační smrště celé této
akce, tak hlavně Radce Bursíkové, své skvělé parťačce, která s klidem a
přehledem zvládala někdy hektické a v zápalu soutěže vypjaté situace, do
nichž bravurně dokázali pejsci své vůdce přivádět:-):-) při plnění naší
disciplíny:-).

Díky , díky, díky,.:-):-)

Jiřka Kantorová a Sem Kantor(Chlupaté štěstí)

zpět

další články: