VÝCVIK RETRIEVERŮ

Kačina III. od Petry Ross

9.4.2005 se jako již tradičně konala akce u zámku Kačina (stavba ve slohu Empíru), tentokrát s pracovním názvem: „ Pes přítel člověka. A co ten Váš?“.

Já letos nemohla nastoupit se svojí fenkou Antee, ale dělala jsem doprovod a osobního trenéra své kamarádce Markétě se psem Maxem. Má mamka Iva Rosová je součástí realizačního týmu a proto jsme na místě byli již v 7 hodin. Posnídali jsme u kiosku výborné buchty paní Hermannové a tým se vydal zařizovat daná stanovistě. Já s Markétou jsme začali zkoušet co všechno Maxíček umí. Na devátou hodinu se začali sjíždět účastníci a v deset jsme stáli na nástupu. Kromě tradičního uvítacího a organizačního projevu Jindry s Evou nechybělo ani poděkování sponzorům a něco dobrého na cestu v podobě výborné čokolády. Když se určili kapitáni, každý vůdce si vytáhl z krabice obálečku v různých barvách, která skrývala nepříjemné překvapení. Namísto obyčejného pořadového čísla, zde byl hned celý příklad, který musel vůdce, popřípadě pejsek vypočítat, aby věděl do jakého družstva patří. Když byla družstva kompletní, vymysleli si jména (napr. Barevní ubožáci, Nejlepší, Bóbika, Vlezdoprdelkové,...), dostali od velitelek plánek a vyrazili na trať. Počasí zrovna nepřálo ,a tak jsme na stanoviště nešli postupně, ale kde bylo zrovna volno.
Jako první jsme absolvovali disciplínu lovení kachny z hluboké vody pro pejsky a lovení plastových kačenek rybářským prutem pro páníčky.
Druhou jsme volili čistě sportovní disciplínu hod ostěpem a pojídání buřtu. Původně šlo o to, aby pes buřt položený mezi jeho tlapkami 1minutu nesnědl, ale protože rozhodčí buřt přímo cpali psovi do tlamy, rekord se dal lámat spíše v rychlosti jeho pojídání.
Na dalším stanovišti bylo za úkol z lesa přinést papír s úkolem, co vlastně máme dělat. Šlo o nakreslení všech druhů retrieverů- tento úkol padl na mě a ostatní mezitím plnili další část disciplíny-přinesení vody z rybníka, nalití jí do 0,5 l láhve, kterou pes aportoval a dále jí páníček nalil do malého otvoru, který vedl do 1,5 l láhve. Popravdě zde se naší skupině velice dařilo, soudě podle toho, že nám nestačila stupnice;-)
Vědomostní test, který byl jedním z dalších úkolů nám Honzík našel a my ho vyplňovali. Tento rok byl již zákaz používání mobilů. Kromě otázek všeobecných znalostí o retrieverech nechyběli ani speciální úlohy o Chichuitě, Kájovi, Ťapínovi (Herbertovi), Sáře, Jenny....tady si matematici pošmákli. Následovala zkouška „Do jaké míry jsou naši pejsci slepečtí?“. Šlo o provazy obklopenou klikatou cestu zakončenou prknem na principu houpačky. Vůdce tudy musel projít se zavázanýma očima a svým pejskem. Ostatní členové skupiny samzřejmě navigovali, ale přesto to s některými psími miláčky nebylo lehké..:)
Jinak zaměřené bylo naopak stanoviště, kde se posunovali desky tak , aby vytvořili nápis "retriever" .Pejsci nosili aporty. Byli různé druhy, ale největsí úspěch sklidila gumová kačenka s péry z bažanta v zadku vytvořená speciálně pro takové profíky jako je Conny..;-)
Pro nás poslední skupinovou disciplínou byla jízda polínek na sánkách tažených jedním z našich psů. Nejspolehlivejší a tudíž nejvhodnější pro tento úkol byla fenka Kačenka. Ostatní si to vynahradili tažením svých páničků na kolobežkách slalomujících mezi polínky. Alespoň já jsem s Maxíčkem prolítla jak ďábel.
Po náročném odpoledni plném soutěží jsme se vrátili zpět k zámku, kde jsme poobědvali polévku, opekli si buřty a také splnili poslední disciplínu. Každá skupina si vybrala jednoho zástupce, který dohopkal se svázanými nohami po schodech pro body zavěšěné na šňůře. V mezičase se sečetli body a mohlo se přejít k vyhodnocení. Postupně pořadatelky vyhlásily jméno každého účastníka a předaly mu diplom s taštou plnou sponzorských dárečků. Nyní jsme si už jen mohli užívat volné zábavy. Právě nyní se objevila nejrychleji odvedená disciplína. Utíkání promočených účaststníků do suchých aut. Než jsem se rozkoukala, zůstal zde jen realizační tým.
Dle mého názoru se akce moc vydařila i přes nepříjemné počasí a myslím, že za všechny účastníky můžu říct, že již teď se moc těšíme na Kačinu IV…J.

zpět

další články: