VÝCVIK RETRIEVERŮ

Výcvikový tábor Albeř 2004 II. turnus

Tábor s retrievry
Dalo by se to také nazvat tábor pro psy s doprovodem páníčků a paniček. Opravdu se to tam psy jenom hemžilo. Byli jsme s maminou na všechno velmi zvědaví, protože jsme na takovém táboře byli poprvé, ale všechno předčilo naše očekávání. Bylo to nádherné! Skromné ubytování v chatičkách na krásném palouku v lese, panenská příroda daleko od civilizace a všude kolem nás čtyřnozí kamarádi, „goldeni“, „labíci“, „flati“, žlutí, černí, malí, velcí ....

Tábor s retrievry
Dalo by se to také nazvat tábor pro psy s doprovodem páníčků a paniček.
Opravdu se to tam psy jenom hemžilo. Byli jsme s maminou na všechno velmi zvědaví, protože jsme na takovém táboře byli poprvé, ale všechno předčilo naše očekávání. Bylo to nádherné! Skromné ubytování v chatičkách na krásném palouku v lese, panenská příroda daleko od civilizace a všude kolem nás čtyřnozí kamarádi, „goldeni“, „labíci“, „flati“, žlutí, černí, malí, velcí ....
První den , sobota 3.7. , jsme s naším Beníkem přijeli a ihned jsme rychle vybalili, abychom se mohli trochu rozkoukat po okolí a trochu se poznat s ostatními. Ale již brzy jsme zjistili, že většinu účastníků známe z pravidelného výcviku s Evou Píchovou a Jindrou Hermannovou. To bylo velmi dobré, protože jsme si s nimi mohli povídat jako staří přátelé. A koho jsme náhodou neznali, přes pejsky jsme hned všechny rychle poznali. Naše čtyřnohá zlatíčka nás se všemi během chvilky seznámila. Pes je úžasný kamarád k seznámení.
Ještě ten večer nás naši cvičitelé, tj. Eva, Jindra, Iva a Ilona, rozdělili do malých skupinek, ve kterých budeme cvičit a seznámili nás s programem výcviku. V každé skupině byli čtyři pejsci, celkem bylo osm skupin, takže každá z vedoucích měla po celou dobu na starosti dvě skupiny. Cvičit s našimi kamarády jsme začali hned druhý den ráno. Cvičilo se dopoledne, vždy 1. skupina jela na místo do lesa v 8:30 a 2.skupina odjela do lesa před desátou, kdy se s 1.skupinou vystřídali. Podle možností jsme byli střídavě v lese, na louce či u vody. Další den se skupiny prohodili, takže ta skupina, co šla předchozí den dříve, šla druhý den později a naopak. Myslím, že se všichni pejsci předháněli v poslušnosti během výcviku, nebo se jim ti bažanti, sparky, kachny, či hledání páníčka v lese, velmi zamlouvali. Pro nás z města to bylo něco nového a pro naše pejsky mnoho zážitků. Pod laskavým a hlavně velmi profesionálním vedením našich „trenérů“ se pejsci den ode dne zlepšovali.
Po příjezdu z výcviku na nás čekal výborný oběd, který připravil pan správce.
Odpoledne bylo volné a většina z nás ho trávila buď odpočinkem nebo výletem s pejskem k vodě nebo dál do přírody. Někdo šel sám nebo byly skupinové výlety. Všude v okolí je krásná příroda a proto bylo vždy kam jet. Kolem 7.hodiny večer jsme již netrpělivě postávali u jídelny a nedočkavě vyhlíželi večeři. Po celém dni na čerstvém vzduchu nám pořádně vytrávilo.
Každý den večer byl táborák, u kterého jsme se sešli a klábosili o zážitcích z uplynulého dne nebo jsme se prostě víc a víc sbližovali. Bylo to fajn. Jednou nám večer i mírně pršelo, takže všichni jsme ji povídali u ohně pod deštníky nebo v pláštěnkách a bylo jedno, že prší. Prostě super.
Na „cvičák“ jsme jezdili každý den až do čtvrtka. Čtvrtek byl volný den, protože někteří pejsci si museli odpočinout před pátečními zkouškami OVVR. Takže to byl takový odpočinkový den. Odpoledně jsme udělali ještě pár společných fotek a pan správce si přál fotku, na které by byl sám se všemi pejsky ( bylo to jak 101 dalmatinů, akorát to bylo 101 retrievrů. No tak jen asi 30, ale i tak to bylo super). Všechno jsme naaranžovali a krásně to vyšlo. Myslím že všichni „fotografové“ i pan správce jsou spokojeni. Poté jsme udělali ještě hromadnou fotku pes+páníček a ta také vyšla báječně.
Abychom měli těch zážitků z tábora co nejvíc, připravil pan správce na čtvrtek večer sele na grilu, no ono bylo trochu větší, tak jsme ho přezdívali malý mamut. Už v jedenáct hodin dopoledne jsme začali roztápět, aby se kolem třetí hodiny selátko napíchlo na gril a kolem deváté večer byla dobrota hotova. Mňam, všichni jsme si pochutnávali. A to nemluvím o pravých jahodových knedlících, které jsme měli od pana správce odpoledne.
V pátek nastal pro některé pejsky ale i majitele den D. Zkoušky OVVR dopadly celkem dobře a i rozhodčí to říkali. Náladu nám nezkazil ani ranní hustý déšť, ale naštěstí se počasí umoudřilo a vykouklo i sluníčko, kterého je letos v létě pomálu.
Večer jsme udělali velkou hranici na ohništi a hlavní vedoucí Eva a Jindra jí slavnostně loučemi zapálili. Krásně to hořelo a všude byla prima nálada. No a v sobotu jsme se rozloučili a už jsme si říkali, že za rok pojedeme určitě znovu.
Evě Píchové a Jindře Hermannové patří velký dík, jak profesionálně a v pohodě probíhal celý tábor.

Lukáš Marek

zpět

další články: